Máte sny?

Za mnou: týden prázdnin, návštěva kina, návštěva muzea s 5 dětma (!!!), celá středeční noc vzhůru, prospaná čtvrteční noc, protancovaná páteční, sobotní odpoledne ve společnosti ranného díla Rembrandtova, rodinná oslava, kde jsem byla představena takovým tím filmovým - Hello, everybody, this is Lucie, Lucie, this is everybody... Najs.
Hokej jsme slušně projeli. Sáblíkovou nám zavidějí (obzvlášť holanďani).
Leiden je fakt malé město, přesto je pořád co objevovat. Já jsem tu tak happy... Jen tak se sebrat, vyrazit do centra, i přes ten neustále přítomnej déšť, najít další malebný zákoutí, navštívit výstavu, kulturně se přiučit, povznést, unést... A završit to mega capuccinem na vršku místního nákupního centra VD, jen tak se kochat výhledem na oba kostely, na kanály, na sobotní stánkaře. Z jedné strany italština, z druhé španělština, z dalších spousta pro mě neidentifikovatelných zvuků a přízvuků. A já jen tak slušně srkám z toho kotlíku, pomalu usychám a koukám na toho megaracka jak pije vodu ze střechy...
Pořád se mnou honí miliardy myšlenek, nápadů, ideí... Heh, v plánu je uskutečnění výletů, z nichž na spadnutí jsou Bruggy a Londýn! Paříž a Barcelona následuje. Brussel, Antwerpy ... Nic není nemožné, vše je děsivě blízko... Wow, jako bych začínala žít svoje sny, a to jsem ani nevěděla, že nějaký mám. Těžko definovatelné. Tak si z toho vezměte, co je třeba... Díky! L*

Předem pardon za závěr tohoto příspěvku, ale musí to být :)

V jednom víkendu dvě oslavy narozenin. Podotýkám, že jsem tu 6 týdnů. První celebration byla naší malé Susanne, která se stala větší :) 11. Takže narozeninová dekorace, cake, dárky... Dokopala jsem se aspoň k nakreslení a zarámování obrázku, jako dárek. Soudím, že záměr uspěl :) Druhý víkendový oslavenec je světoběžník původem z Portugalska a toho jsem se mohla zúčastnit zase jen díky Luci. Takže again - nový lidi - pro představu - Kypr, Řecko, Spain, USA, Holandsko, Maďarsko, England, Italia, Portugal... Dejme tomu.
Zajímavé... Já zase suverénně nejmladší, ale to není podstatné. O zábavu bylo postaráno, španělé jsou hodně hudebně založení, dokonce i čeština tu noc zněla :)) Cake byl taky a klasická situace, kdy jediné co v místnosti svítí jsou dortové svíčky a očka přiopilých přítomných a z plných hrdel zní - HAPPY BIRTHDAY TOOOO YOOOOOOU! Nice. Oslavenci jsem (po dlouhém shánění) přinesla českou Plzeň, měli jste vidět jak se po ní zaprášilo :) Ale Budvar a Plzeň můžou, snad po zásluze, být česká pýcha... Musím přiznat, že tady konzumuji alkohol zřejmě značně častěji, než tomu bylo v ČR, kdo by věřil, co, haha.
Sobota se vydařila, čapla jsem foťák a razila na misi s cílem muzeum. Taky se musím pochlubit, že už tu tolik nebloudím, ale nic nezakřikněme... Muzeum VOLKEN KUNDE - The national museum of ethnology. Skvělá cesta kolem světa během dvou hodinek. Tentokrát to u mě vyhrála Kuba... Taky mě to inspirovalo k tomu, sepsat si list míst, které chci někdy navštívit. Celkem rychle se mi to rozdělilo do dvou kategorií - Possible a Less Possible (Everything is possible : ))) Takže Kubu můžete zařadit sami....
Poslední dny chodím hříšně pozdě spát. Zakažte mi to. Kvalita mého spánku je politováníhodná. Ale co, přes den jsem ještě celkem fresh.
V neděli jsem se sešla s au pair, co jsem potkala na kurzu. Je z Filipin, bylo hooooodně zajimavý porovnávat nejen naši práci, ale hlavně naše kultury. Asie je prostě někde jinde, ale bylo to moc příjemný setkání, už jen proto, že jsem s někým dokázala obstojně mluvit 2 hodiny v angličtině a dokonce bylo i čemu se zasmát. A večer bylo v plánu sledování českého hokejového týmu a tak se taky stalo. Česká menšina se sešla v jednom pokoji, u jednoho laptopu, s mnoha pivy a s neustále padající sítí. Tudíž, hokej se sledoval, ale bez komentáře nepřekonatelného Záruby - o půlku menší zážitek :)
Poznala jsem tu už 3 čechy a jednu češku, to je až dost, věřte mi. Ale tady jsou i ty češi milý :))) Je fajn sledovat tu olympiádu se zažitými slovními obraty, ať už pozitivními, či negativními - o to víc, jako doma :D

Tenhle týden tu mají děti prázdniny, vlastně asi stejně jako u nás, že? Takže můj pracovní týden vypadá trošku jinak. Dnes jsem vzala holky, nebo spíš ony mě, do kina. Alvin and Chipmunks 2, v holandštině :) Užila jsem si to, vážně ;)
Musím přiznat, že už mě tu přepadly i horší pocity, nejen pořád to nadšení ze všeho, ale dnešní večer jakoby se zase vše vyčistilo. Rodina mě až nostalgicky chválila, nemáte ponětí, jak to potěší, zvlášť v mojí situaci... :))

Mám tolik plánů, tolik myšlenek, tolik možností. Ale chci říct jedno, neseďte doma, nemarněte čas, dělejte co máte rádi, nestresujte se. Buďte spokojení hlavně sami se sebou a jsme mladí!!!! To není na vždy, tak na to kurva nezapomínejte!!!! :))) Pardon, ale tahle věta to vyloženě vyžaduje... :) L.*

Au Pair JOB

Přátelé, co obnáší má zdejší práce a jak vypadá můj týden?

Pojďme si to shrnout, ať v tom máte pořádek :)

Bydlím ve velkém rodinném domě, 2 patra, můj pokoj v podkroví, koupelnu mám hned vedle a sdílím ji se dvěma staršíma dcerama. Rodiče Miranne a Sander mají 3 holky - Julia (7), Susanne (11) a Marjolijn (13). V přízemí je kuchyň a megaobývák, v patře loznice, koupelna, 2 pracovny, šatník a Juliin pokoj. V podkroví 3 pokoje a koupelna. Pes Sam, 2 roky, Kooiker.

PONDĚLÍ : 7:15 zhruba mě budík oznámí začátek dne, 7:30 jdu vzbudit Julii a Susanne. Rodiče už jaou v práci. Holkám připravím snídani a svačinu do školy. 8:30 čapnu kolo a frčím s Jul na nosiči do školy (asi 3 minuty na kole). Pak zpět, vyvenčit Sama. Udržuju po nich jakštakš čistou kuchyň a holkám kontroluju pokoje každý den ráno, aby se jim neválely hadry a hračky po zemi, ale hlavně když to tak je, tak není mojí prací to uklidit, ale požádat je, ať to uklidí ony. Po víkendu dělám prádlo co Miranne vypere, to znamená třídit a dát kam komu patří - což je někdy těžký odlišit čí je co :) Zapnu MTV, vyžehlím Sanderovy košile. V půběhu dopoledne na nic nemusím spěchat... Kolem druhé hodiny jdu zase se Samem a ve tři pro Jul do školy. Rodiče se vrací kolem páté, tak nějak poskromnu hodit očko po holkách, ale není nutné jim být pořád za zadkem :) Večeři připravuje Miranne, po večeři pomůžu s nádobím (dát ho do myčky :) Thats all.
ÚTERÝ : V podstatě jako pondělí, rodiče jsou také oba v práci, akorát to prádlo už mám za sebou. Když jde vše ok, mám zhruba od 10 do 15 volno, pak Julia a úterní večeře se hostím já. Jak už jsem říkala, nazvala bych obecně jejich večeře spíš ohřívané, než vačené. Zvládl by to každý jouda :)
STŘEDA : Miranne pracuje doma, což znamená, že můžu déle spát, ráno holky vypraví, vetšinou jde i se Samem, tak já jen zkontroluju pokoje holek a po obědě jdu se Samem. Středy mají kratší, takže ze školy jsou už kolem 12. Večer od sedmi mám kurz holandštiny a poté středeční večery patří Einsteinu, jak to tak vypadá :)
ČTVRTEK : Sander pracuje doma - takže v podstatě jako středa, Holky vypravuje on, já jen venčím Sama. V pět hodin jdu Jul doprovodit na gymnastiku a pak zase ohřívám večeři pro ty naše monstra, jak Miranne sama říká.
PÁTEK : Miranne pracuje doma :) VIZ Středa :).......

Samozřejmě, že někdy mě je třeba více, někdy méně, každopádně jiné rodiny, hlavně teda v Česku, tohle zvládají samy, matky, či s pomocí starších sourozeců... A mně tu za to platí. Někdy si třeba Jul chce hrát po škole u nějaké kamarádky, nebo ona u nás, tak o tomhle taky abych měla přehled, vyzvedla jí ...

Julia je takovej andílek na pohled, ale je docela rozmazlená na můj vkus, ale je hodná, dá se říct, nemám s ní žádný problém, poslechne mě, když je potřeba. Všechno v pokoji má růžové, všude barbies, pet shop. Anglicky mi rozumí, ale ještě se neučí, takže na mě mluví smíchaninou holandštiny a angličtiny - když mám štěstí, jinak jen holandsky :) Ráda maluje, chlubí se, dělá ksichtíky, ráda se obléká, zvláštní jak už takhle malý holky mají vkus - to myslím vážně... A ráda se fintí :) A je strašně roztomilá, když mě zrovna neštve :D

Susanne je postřední, spíš sportovně založená. Dyslektička. Ve škole to asi nemá až tak lehký, myslím v kolektivu. Dokáže být hodně náladová a změnit se během vteřiny, ale jinak ke mně se chová skoro vždycky moc hezky, hodně se zájmem, možná kvůli tomu, že asi nemá moc kamarádů, ale vůbec není nijak špatná, jen je to s ni a vrstevníkama asi složitější. ASI. Z holek je se mnou asi nejvíc v kontaktu. Povídá si, pomáhá mi s holandštinou, vyptává se a někdy je až moc zvědavá :) Hraje waterpolo a na trumpetu :) Je spíš taková chlapecká. Taky dokáže prudit, ale mám ji ráda.

Marjolijn je naprosto samostatná, taková mladá studentka už. Beze mě jako au pair se naprosto obejde, naopak mi radí a pomáhá, když ještě něco nevím. Taky se spolu doážeme hezky bavit, však je to normální holka - frčí u ní teď Twilight, haha. Naštěstí se u ní puberta nijak neprojevuje, naopak je milá a fajnová holka.

Moc hezkej vztah mají rodiče s holkama. Takový veselý to tady je. A Sam je vycvičenej, že bych neveřila... Jen jak jde o jídlo, udělá cokoliv :) Jsem ráda, že mají psa - starat se o něj pro mě není práce, ale zábava.

A tak obecně... V domě můžu používat v podstatě vše co potřebuji, jídlo mám k dispozici, večeře s nimi většinou trávím, naučila jsem se konečně používat jejich kávovar... kolo mám vlastní, když je potřeba, můžu využívat i kolo Miranne, je větši, ale taky se hůř ovláda :D Auto nepotřebuju, na zahradu je zima, tv v pokoji mám, radio taky, budík taky...

Víkend mám kompletně volný, pokuď se neděje něco mimořádného. :))) Je to jako v pohádce, v podstatě se moc nezměnilo od toho, bydlet normálně s vlastními rodiči (jen tady jsem samozřejmě samostatnější a nikdo mi neradí do života - bohudík či bohužel???). Jen mám větši finanční možnosti. Leiden je skvělý město, nemohla jsem si vybrat líp. Velikost akorát, nepřeturistováno, v centru všechno co si holka jako já může přát (hlavně hospůdky a kavarničky) ... Kamarády už jsem si tu taky nějaký očíhla, lidi jsou tu obecně pohodový, skvělý... Je to jako sen, co víc si přát. Jen ať se to nepokazí, ale proč by mělo, že? :)

DEN HAAG

Páteční večer opět vydařený, vcelku poklidný, jen jsem kdesi píchla zadní kolo :/ Ještě, že pro mě mají jedno extra :) Je dokonce lepší, než co jsem používala doposud.



Tak dneska už opravdu. Prostě jsem se sebrala a vyrazila. nejdřív jen tak očíhnout situaci na hlavní nádraží a na místě jsem se rozhodla, jo, jedu směr Den Haag. Mimochodem, na nádraží stojí vždy asi tak milion kol, absolutně nemožné zachytit na fotku aspoň polovinu parkoviště... Dokonce tu mají jakési dvě patra pro kola...
Já jsem tak šikovná :) Jen tak se sebrat a jet do jednoho z největších holandských měst s mapkou v kapse. Vše proběhlo lépe, než se mohlo předpokládat. A tak jsem si to štrádovala z Centraal Station do centra města skrz parčík, kde místo písku vám pod nohama praskají tisíce mušlí (Den Haag je přímo u moře). Foťák v ruce, pohoda. Cíl - MAURITSHUIS. Nádhera. Ještě teď se mi rozbuší srdce, když si vzpomenu, že jsem dnes byla centimetr od mistrova díla, mého snad nejoblíbenějšího - Anatomie doktora Tulpa. Slavný Rembrandtův autoportrét z roku, kdy zemřel, Rubens, Vermeerova Dívka s perlou, Pohled na Delft, Jan Steen, Jan Brueghel, Hans Holbein, Frans Hals... Za směšné 3 Eura, jako ve snu....
Užívala jsem si focení, vyšlo fajn počasí... So, I am still happy...

Slaap lekker *

Já jsem tak plná pozitiv, že se až stydím... Musíte mě buďto nenávidět, závidět mi, nebo mi to přát, ale přiznejme si, jsme češi :D :D
V podstatě od středy do neděle mám relativně volno, chápete? Já těžko... Mimo pracovních povinností, jichž bylo tento týden opravdu poskromnu, jsem se vydala opět na nákupy... Dál se radši neptejte. A opět za večerní zábavou... Dál se radši neptejte. :D
Joke, k nakupování, v podstatě ze všech hader, co jsem si sem přivezla, z toho pětadvacetikilovýho kufru, nosím zhruba 3 trička a jednu mikinu. Zbytek tu bylo nutné velmi rychle obměnit, nejen kvůli místní fashion, ale hlavně díky lednovým slevám a tím, že všechny důležité obchody mám ve walking distance :P
K večerní zábavě, středeční večer jsem strávila na druhé lekci holandštiny. Dostavilo se více lidí i více mých otazníků ohledně holandského jazyka, nu což, jen se s tim popereme. Pilně procvičuji výslovnost, takže si tu tak chrchlám pro sebe teď... No a po kurzu odměna v podobě valentýnské oslavy (o níž jsem neměla nejmensího tucha) u Einsteina. Původní sestava dvou lidí se překvapivě rychle rozrostla... No, jsem tu 5 týdnů a za tu dobu jsem stihla poznat více než dost, já jsem ti, Luci, tak vděčná, haha :))) A to i přesto, že Lucia mi středeční společnost nedělala... :)))
Skvělej večer, který se protáhl až do rána (ano, i tady můžu kalit i v týdnu), více než skvělá společnost, dalo by se říct - staří známí a zase noví známí... Hmmm... Já to tu prostě žeru. A těch umělců tady... A jsou tak vysokýýý... A ... Vrrrr... Pardon, musela jsem :D
Návrat v značně ranních hodinách a v mírně usměvavém stavu mi nebránil ráno vstát dříve, než jsem musela.. Já jsem v podstatě vlastně ani vstávat nemusela, ale byla jsem nějak fresh :)

Začala jsem pít i toho Heinekena.

Včera jsem udělala mňamku večeři, jak si panečku holandani pošušňávali : ) Přitom tak jednoduché, že by to zvládli i sami :D
No a za chvíli zase hurá do víru..... Tak co, kde, kdo, kam dneska? Nevidím to ale až tak slavně, schvátila mě slabší rýmička, tak ať vydržím...
Slaap lekker, L*

Museum

Hoi, milí drazí...
Klidný nedělní podvečer, nic neobvyklého. První příspěvek z nového laptopu, s novou myší. Prní příspěvek, kde využívám české klávesnice. Takže po první lekci holandštiny jsem byla značně nadšená, uvidíme jak dlouho mi to vydrží, ale snažím se pravidelně procvičovat čtení zakladnich frází, výslovnost je základ.
Tenhle týden byl víc než odpočinkový... V podstatě už od středy jsem nemusela dělat skoro nic, kromě venčení Sama, to je dřina, no.... :))
V pátek se šlo out. V celku poklidný večer oproti minulým.. To je hned znát ten druhý den. Jen prostě... Myslela jsem si, že moje angličtina bude lepší, přecenila jsem se, sice celkem obstojně rozumím, ale když už chci něco vysvětlit já, hell suck it... Ale praxí se vše snad brzy odstraní. Už aby to bylo. Možná je to i tím, žepřesto všechno je ve mě kus studu. Všimla jsem si, že má angličtina se zlepší hned, jak jsem s někým sama. Hm, to mě štve, něco s tím udělám :) Odepisovat někomu v angličtině mi taky jde mnohem snáz....
Takže páteční taneček v Masu a dřív než pozdě domů :))
Sobota ve znamení nákupů (jak jinak) a konečně muzeum. Zařídila jsem si museumjaarkart, což je karta se slevou na většinu holandských muzeí, často rovnou vstup zadarmo, perfektní pro mě... Překvapilo mě, jak je to jednoduché, nepotřebovali ani moji občanku, stačilo jen říct, že je mi 20 .... Rovnou jsem v muzeu požadala o vstup (s novou jaarkart zdarma)a šla se konečně kochat... Tantokrát mezi egyptskou, mezopotamskou a římskou kulturu... Egypt na mě dýchnul nejvíc, brzo tam půjdu znovu. Konečně se taky musím rozhoupat a vyrazim do Den HAAG, mám to sakra za rohem a je tam Vermeerova Dívka s perlou a hlavně REMRANDTOVA Anatomie doktora Tulpa....
Z nákupů se mnou přišly dvě tašky... Hadry no, co jinýho, pomalu ale jistě obměňuju, aniž bych nějak extra chtěla, jde to samo. Večer s Lambruscem na netu ... Teď čekám od nějakýho chytrolína komentář - KDO JE LAMBRUSCO? Haha.
Dneska kafe a pokec s Luci. Přichazím na to, jak je Leiden malé město. Už i já mám občas na ulici koho pozdravit :)
Dneska slaví Veruny, to znamená, že za týden je Valentines day, right? Slavíte to někdo? Já to půjdu asi oslavit za Rembrandtem a Vermeerem, mohla bych konečně co, ostatně, citím k nim něco jako lásku :)))
Jo a foto je pochopitelně z muzea, pár hieroglyfů pro představu :)
L.*

First Dutch lesson

Musim se smat... Uz jiste vite z jinych zdroju, ci primo, jak je pro me lehky najit cestu na mape, ale v realu... Takze, po dvakrat jsem tu zabloudila, poprve mi pomohl telefon, podruhe neznamy muz. Proste a jednoduse jsem spatne odhadla cas zaboceni a nestihala jsem nejak sledovat nazvy mistnich "straat" a tak jsem pozadala o pomoc. Dockala jsem se mile pomoci, hned vytahl GPS navigaci a nasel mnou pozadovanou ulici a rekl - Ja budu ridit, tady mam auto a ty jed za mnou.. No koho by to napadlo, tak jsem sedla na kolo a jela za nim. Jsou tu jiny pruhy pro auta a kola, ale zvladla jsem to, nebylo to zase tak daleko, ale rikam si, jak jsem mohla byt tak tupa a netrefit to hned.... No na miste jsem to uz zacala poznavat (diky google street view) a byla jsem pred budovou, kde se konaji kurzy. Neznamy pomocnik se jen otocil, zamaval a s usmevem frcel zpet, no reknete... Kdo by to v CR udelal?
Diky sve lehkovaznosti a nerozvaznosti jsem tudiz prisla asi o 5 minut pozdeji, coz ale rozhodne nebyl rekord kurzu - jedna slecna mela zpozdeni hodinu, ale aspon dorazila, Byla nas polovina, ale kurz pokracuje. Spanelky, Mexicanka, Ind, Moldavie, Filipiny... Studenti, maminy i au pairky :) Hlavne prijemny lidi, nemam co vytknout, a tak jsme zacali hodinu :)
Jsem nadsena... Chci se ucit vic a vic, pomalu se do toho zacinam dostavat, s vyslovnosti mam aspon mensi problem nez spanelky :)
S rodinou jsem se dneska skoro ani nevidela. Ale bylo krasne slunecno, tak jsem stravila venku se psem dohromady snad 2 hodiny... Mam to tu tak strasne rada, kdyz sviti slunce.....
I am happy :) L*