pondělí 14. března 2011

Výhledově





Ty reálný výhledy tady jsou naprosto bezkonkurenční. Spekuluju si, je-li to počasím či lokalitou a vyvýšením, avšak je to denně bez známky absence již druhý měsíc. To mě plní. Úžas. Fascinace. Aspoň něco.
No a ve finále, ty ovce někdy nejsou až tak zlý. Někdy. Některý. Ale jsou to pořád ovce.

čtvrtek 10. března 2011

Ovce a jiná zvířata

Praha je šedá. Nemohu si pomoc, mám ji ráda, děvku jednu prohnanou, ale je šedá. Někdy je to dobře, ale ne navždy.
Musim si z ní už dělat srandu. Trocha mystifikace, jinak se to nedá přežít. Ty ovce, a další zvířata, co dělá z lidí... To je hnus. Všude se ale dá žít podle toho, jak chceme my. Udělejme to proto. Žijme jak chceme my a né nikdo jiný.

Káže víno, pije vodu. Asi tak, jakože lež a láska zvítězí nad pravdou a nenávistí. Jo!

Mějte se rádi a projevujte se!

L.

Uřvaný svině

Né, že by mě to překvapilo, nebuďme naivní, ale až mi rozum zůstává stát nad logikou a vystupováním lidí. Nenávidím je. Že je někdo svině je v pořádku, musíme být všichni ve finále, ale ponižovat druhý? Nerozpoznat kvalitní lidi a idioty je podle mě známka právě té idiocie. Na co nejsou argumenty, to si vyřvu. Pouštět strach, to je řešení, tak se vše vyřeší a už se to nebude jistě opakovat. Kde to jsme? Co to je sakra za lidi?
Vím, že takový existujou, ale proč? Proč s nima ty ostatní jsou? Jsou to taky uřvaný svině?
Buďto se obrnět a snášet to, a nebo sbohem. Řeknu vám teda, je to pěkně těžký někdy, ale jaký si tu uděláme... Takže se jdu obrnět, ale stejně bude za chvíli šáteček :)

Jdu čekovat letenky...

Doei, L.