Vztek a joke

Byla jsem naštvaná, ještě trochu jsem, ale musím se tomu smát. Poprvý za tu dobu asi, co jsem tu, máte radost, že jsem taky někdy normální? :D Příčinu si domyslete, dle vlastní fantazie, řeknu to asi takhle... Někdy je to nuda být sama (myslím sama, jako třeba v sobotu večer, ne všeobecně). Někdy.
Tak jsem si po česku zanadávala, to tu můžu dosytosti a bez ohledu a je to :)) Ještě byste mi měli přeladit tu melancholickou náladu a vypnout k tomu nabádající hudbu.

Ale co, na druhou stranu jsem zapomněla zmínit jednu vtipnou historku z natáčení. Si to takhle štráduju do kuchyně a papa mi říká - "Někdy se divím, po kom ta naše nejmenší Julia je, kde vzala tohle DNA... Samý princezny, růžová, oblečky, barbínky... Ani já, ani Miranne jsme takový nebyli. Možná to Miranne dělala s někým jiným, opravdu nevím...." Na to jsem fakt vybuchla smíchy, jelikož papa se jeví dosti seriozně a tohle... Pak ještě cosi mumlal, ale přes svůj smile jsem ho neslyšela..... No, smysl pro humor je tu všední věc a jak je vidět, umí se i přitvrdit :D

Jdu si pustit nějakej film pro slabší sobotní večery a dojet tu lahev červenýho. See you *L. :)

Kafe.

Štěk za štěkem co.......

Bez týdne jsem tu téměř čtvrt roku. To to letí. Jak už dobře víte, au pair job je pro mě holt pohoda. Ani teď se můj pohled nezměnil. Holky nepruděj, na to, že já nejsem vůbec, podotýkám vůůůůbec typ k dětem, jsem na sebe jako aupair celkem pyšná. Někdy je to trošku nuda, ty dětský hry, jak se děti snaží naivně podvádět, touží po výhře a jak se tak stane (jakože já je nechám vyhrát vždy) jsou tak šťastný :)
Máme tu konec března, vylezlo konečně pořádný počasí, vzduch se oteplil na přííííjemných 20 stupňů a holanďani se zbláznili. Všichni jsou nalezlý na dekách v parku, o kraťasech (přestože já nosím pořád kabátek) a krátkých rukávech nemluvě a líbaj se jak o život navzájem...... :) Všichni se tu podivně usmívají, čím to bude...
Ve škole, kam chodím vyzvedávat Juul si představte... Si to štráduju ke vchodu a vedle mě se ozve (česky!!!) "Nechceš si tu bundu sundat?" :D Tak mrknu a tam nějaký papa se synátorem rozprávají po česku! No nedalo mi to a pozdravila jsem krajany! Je vidět, že už tu ale nějaký čas žijou, protože byli milí :)))
Poslední neděle vyšla nádherně! Jely jsme s Markét probnout Amsterdam. Jen tak se poflákat po uličkách, po centru, pokochat se kulturou, národnostmi a tak dále... Vlakem se jelo jedna radost, aby ne, za ty prachy :D Ale ani na to si nestěžuju, ráda připlatím, když to za to stojí. Stálo. Začalo to mořem, loděmi, jemný francouzský tón harmoniky místního "žebráka", jenž mě obohatil o krásnou melodii a já jeho o pár centů... A cesta k centru. Všude lidi, všude, všude, všichni. Sladká odměna v podobě zdejších proslulých palačinek v malinkaté restauraci v centru, v patře... Bylo fajn, poznávat spoustu míst, které jsem skoro před rokem procházela taky tak... Caffee na venkovním posezení, pozorování, užívání slunce, atmosfery, lidi i jen tak těch chvil..... A další surprise, z dálky se ve větru vlní česká vlajka, je to možný??? Jo! A hned vedle slovenská a nápis "U Josefa". Typická česká knajpa s Plzní a Gambrinusem, škoda, Josef měl ještě zavřeno, ale tahle hospoda rozhodně nezůstane dlouho mnou nedotčená!
Jinak už pomalu se rýsujou Bruggy!!! Jo! No a dále taky Praha! V červenci mě čeká více jak 3 týdny volna (rodina frčí na dovolenku do Kanady), takže už si pomalu bookuju letenku!

Jinak noční život je tu čím dále zajímavější : )))) I když tenhle týden byl pro mě v podstatě "klidný" ..... :P

Jsem tu sama za sebe, nemám tu takovou tu duši ke zpovědi, ale já to zas tak do hloubky ani nikdy nedělala nějaký ty zpovědi a jestli, tak s těmi co mě zpovídali jsem i teď v úzkém kontaktu, s rozdílem tím, že je to kontakt pouze virtuální... Je to smutný občas, to jo, ale posiluje to paradoxně mou osobu, bych řekla. Občas se zasteskne. Občas chci jen tak někomu napsat - "Jdem na kafe!?", ale místo toho je tu naprosto normální se sebrat a bez přemýšlení jít na to kafe sama. Čapnout knížku a jít na capuccino. Jaká to idylka. Jen si zvyknout a necítit se pořád "divně" (prostě českou náturu v sobě nikdy nezapřu a ve skutečnosti snad ani tolik nechci) ... Zvykám si ;)
I když pár osob by se tu na to kafe našlo ........... : ))) Ale nebuďte zvědavý...

Jinak pár nových foto je na picasaweb. Jdu tam hodit sprchu a pro dnešek relaxing...

Enjoy, see you later! L*

Štěk

Ciao!

Po odmlce mám zase chuť se vypsat. Ono by bylo pořád o čem datlit, ale jak jsem zmínila v posledním příspěvku, lenost je má velká kamarádka... Máme tu deštivou sobotu po téměř 14 prosluněných dnech. Ve čtvrtek bylo dokonce 21 stupňů, holanďani už v kraťasech a zahrádky v centru komplet zaplněný...

Zuby se umoudřily :) Dentista nebyl nutný!!! Yop :)

Tudíž se víkendy zase vrátily do kolejí mimodomovních a venkovních. Středy už ani nezmiňuju, ale tu poslední musím! Saint Patrick´s DAY in real IRISH PUB!!!! Tolik Irů v zeleným, Guiness a Tullamore ........... Kytara, zpěv, flétna, irský tance, zelenozelená a IROVÉ ;))) Pátky už taky začínají být zvykem... Takže když řeknu "pátek jako obvykle", myslím tím prostě night out... Návrat tak kolem 4 ranní, piju jen pivo, obvykle tak 2-3 hospody za noc - zakončeno v disco MAS y MAS, kde už mám základnu známých... Jo, a LOL jak tu řežou tu pěnu :)

Další bližní jsem tu objevila v podobě Markéty, češka, au pair, 20 let.. Něco jako já :) Takže společně začneme objevovat místní i nemístní lokality, lokály a lokální i nelokální obyvatele :)

Úplně bych zapomněla zmínit "práci"... Vlastně nic nového, stále si nemám na co stěžovat. Taky jsem navštívila kadeřnictví. Musela jsem trochu upravit tu deku, ale jen tak decentně, odlehčila jsem hlavu a zároveň i peněženku, i když 15 E je ještě dobrá cena... Susanne mě v úterý vyděsila, tekla ji kdrev z nosu a to tak, že dost, ksicht od krve a klepe na dveře - "Lucy, can you help me?" Fuck, vyděsila mě, ale nic to nebylo, jen hrála na trumpetu asi po týdnu, tak ten tlak tam asi trošku dělal neplechu, ani nebrečela, jen jsem musela vyčistit triko od krve a nakonec i Papa´s svetr od Laurena, který stál asi 150 E .... :)
Když se zadaři počasí, jede se zítra konečně do Amsterdamu, jen tak na čumendu. Těšim se jak malej jarda... Yes, veřte, brzo se ozvu! Tohle je jen takovej štěk za ty dva týdny ;)

See you, L*

Wisdom teeth

Ano, moudřím. Už asi přes rok, občas se to projeví jednou za pár týdnů či měsíců, ale tenhle pátek mi natekla tvář... Ne moc, ale stejně jsem si připadala jako balon. Bolí mě od toho dáseň, ale dá se to přežít s pomocí místního Paracetamolu (24 tablet stojí jen 0,49 centů, tj asi 13 Kč!!!). Ale vypadá to, že návštěvě zubaře se nevyhnu. Pro jistotu. Doufám, že to nebude mít žádné větší následky. Uvidíme... ://

Kvůli zubu (a hlavně teda tý tváři míčovitý) jsem zůstala tenhle víkend doma i přes nádherný počasí... Jo, včera jsem si něco málo nakoupila v centru, ale to se nepočítá : ) Dnes půjdu snad aspoň se psem, nedá se to vydržet, konečně slunce a nádhera a já ...
Čas tu běží strašně rychle, téměř půlka března ... Ve středu měla Julia 7. narozeniny a zítra má narozeniny mamá. Holanďani si potrpí na oslavy a rodinu. V každým holandským domě mají na záchodě kalendář, kde mají vyznačené všechny narozeniny rodinných příslušníků a přátel, nekecám. A jakmile odmítnete pozvání na rodinnou oslavu z nějakých pochybných důvodů, jsou na vás naštvaní. Hold, jiný kraj...
Přemýšlím o škole. Určitým způsobem mi chybí to sedění v lavicích, neustálý stěžování si na nesmysly... Myslím, že v budoucnu nějaký to studium rozhodně nebudu zamítat, ale skloubit to se vším, co chci ted bude asi složitější, ale co... Ted si budu ještě chvíli užívat au pairing a pak to budu teprv řešit... Tři hodiny týdně v kurzu holandštiny mi nestačí, chci vědět víc. Když jsme u kurzu, na poslední hodině nám ve třídě běhala myš! A musím taky víc procvičovat, fakt mě to baví, ale já jem tak líná .... : ))

Já bych toho chtěla... Záleží jen na mě, co pro to všechno udělám, aspoň, že tu lenost si narovinu přiznávám :) Teď už jen to zubní moudření a budu zase nejspokojenější a nejlínější cizinec v Holandsku :) L.