A teď rozjedeme hru Okolí vs. Já :)
1) 'Tak cóó? Je hodnej?' - Ne, je to zlo samotné...
2) 'Jakpak spinká?' - Jako miminko...
3) 'Moc ho netahejte, aby si nezvyknul, už takhle malý jsou vyčůraný. - Spíš počůraný.
4) 'Musíš mu co nejdřív nastavit nějaký režim.' - Za minulýho režimu...
5) 'Neni moc nabalenej?' - Ne.
6) 'Neni málo nabalenej?' - Ne.
7) 'Už zas k prsu? Vždyť měl před hodinou!' - Tak se taky napij až po třech hodinách...
8) 'Nech ho chvilku řvát, neboj, nic se mu nestane.' - Stane, bude zbytečně brečet.
9) 'Nėkdy si musí protáhnout plíce.' - Nemusí.
10) 'Dej mu umělý a máš pokoj.' - Nemám pokoj..
11) 'Musí se naučit usínat sám.' - Teď nemusí.
12) 'Budeš jeho otrok.' - Čééérný muž pod bičem otrokáře žil...
13) 'Proč ho neodložíš, když už spí?' - Protože už vím, jak je mu nejlíp.
14) 'V tom šátku je takovej zkroucenej...' - Asi tak, jako byl v bříšku.
15) 'A to máš lepší ty papírový plenky, to hned vyhodíš a není s tím práce.' - No právě...
16) 'Pojď sem, ona to mamka ještě tak neumí.' - Uf, aha, jak jinak se to mám naučit?
17) 'Do postýlky, ať si zvyká na svoje.' - Ať si zvyká, TOP argument.
20) 'Ať si zvyká...' - to mám nejradši....
21) 'A když usne, tak se v hluku nijak neomezujte, ať si zvyká.' - Jasně, půjdu hned řezat na cirgulárce.
22) 'Už's mu dala přesnídávku a čaj? Proč ne?' - Zajímá ho to teď asi tak, jako Babišovo konto.
23) 'Ještě se nepřetáčí?' - Ještě jíš větrníky?
24) 'Vidí černobílé.' - Řekl odborník a vše bylo jasné.
25) 'Hlídej psa, ať k němu radši ani nečuchá.' - To je právě to jediný, co chudák pes teď může :)
26) 'Tak mi ho dej do kočárku, neboj, on bude spát.' - Jasný, a když ne, necháš ho vyplakat, ať si zvyká...
27) 'Když je napapanej a spokojenej, tak by ti přeci měl spát...' - Když seš najezená a vyspinkaná, taky bys měla být spokojená.
28) 'Až usne, běž si taky lehnout.' - Uvidím, dle potřeby.
29) 'Musíš doma přeci taky něco udělat, nejen se věnovat jemu.' - Uvidím, dle potřeby.
30) 'Nemůžeš u něj bejt vždy, když jen brekne, zvykne si.' - Můžu, nezvykne.
31) 'Nikam daleko v autě s ním radši ještě nejezděte.' - Ano, jen za roh.
32) 'Kdybys nekojila, hned bych si ho vzala na víkend!' - Dej mu umělý a máš pokoj!
33) 'Kafe (já a KAFE!!!), zelí, ani tolik zeleniny bys teď neměla, když kojíš.' - Kafe!!!
34) 'Dej si tatranku a maso hlavně, potřebuješ energii.' - Sbalenou na cesty.
- ať ať nejsem jen negativní -
35) 'Trochu piva si klidně dej.' - Podej otvírák.
Ok. Jako jo, že porod nebude bezbolestnej, jsem trochu tušila, ale moje představa, co přijde po něm, se rozplynula při prvním přisátí.
Všechno přijímám, utírám, převlíkám, chovám, kojim, venčim, hraju si ve dne v noci, jen ten pláč mě do teď vyvádí z rovnováhy (kterou po porodu furt hledám). Tolik novejch věcí a mě dostává do kolen, když řve... Nejdřív kvůli bříšku, nepohodlí, na co všechno fyzickýho si musí nový tělo na světě zvykat, trávení je záhul! Masíruju, chovám. Vjemy, zvuky, hlasy, bouchání, světlo, tma, pocity, chlad, slunce, noc, máma, táta, návštěvy, náruče, pachy, voda, vyšetření, studený ruce doktora, sání, výživa, vstřebávání, vzduch, dotek, dotek, dotek... To vše novorozenec zpracovává, a na mě je zpracovat tu novou situaci a setřást ten stres, když pláče. Akorát, že řve, jak kdyby ho bodaly nože a byl v posledním tažení a to bolí i mě.
Ne, nenechám ho brečet, když nemusím. A ne, nejsem zas tak ekoezobiovegan matka jak jsem si myslela. Nelátkuju tak, jak jsem si představovala a nejsem tolik vyzenovaná, jako jsem byla v těhotenství. Tohle se naplánovat nedá a dá se na to sotva připravit, protože nikdy nevím jaký to tentokrát bude. Poslouchejte ty chytrý novopečený matky (mě) to jo, ale bez představ o tom svým období.
Proč si nepamatujeme první roky svýho života?
Dnes už je to Rudik Prudik, parťák, co čumákuje a objevuje vše okolo, páč to vidí poprvý, představte si že poprvý vidíte strom, list nebo barevnýho plastovýho motýla z Číny.
Půl roku to bude (slib, že budu psát častěji)... Šestinedělí bylo zahojovací a sžívací. Často jsem nevěděla co dělat, ale vždy se to nějak vyjasnilo. Z kojení se stala rutina, nemůžu říct, že bych to úplně milovala, ale už u toho netrpim a jsem ráda, že jsme začátky ustáli, kojit jsem si hodně přála.
První procházky venku, mráz, co vlastně mám sbalit, je dost zabalenej, řev, rychle vyjet, nemám boty, řev, rychle bunda, au stehy, chci do obchodu, bude řvát když zastavim, au stehy, rychle koupit vitamíny, babka se loudá, koukám jestli se hejbe kočárková bouda, pes hlídá, zimou se třese, já nervní a bolavá. Takový byly první procházky...
Pokračování příště,
Vaše ne tak moc biomatka Písaříková
Mňau
