Tolik věcí ještě neumim... A jestli vůbec někdy.
Včera jsem připálila brownies.
Dneska je neděle a já se zas neumim přimět k tomu, abych se jen neválela. Vím, mám volno, od všeho, od všech, ale já nechci mít volno. Nechci to svádět na neděli, ale stejně je to prokletej den. Jsou prázdniny a to tak nějak znamená, že je neděle skoro každej den... Paradoxní je, že když toho má člověk nejvíc, že musí nakoupit, do práce, vyzvednout něco na poště, uklidit balkón po bouřce, umýt společnou chodbu, tak toho nejvíc stihne. Jakmile má volno a řekne si - "Konečně volno, konečně mám čas na to, co mě baví!", tak najednou nic. Teda já nic. Dneska se tomu říká prokrastinace, ale mě se to nelíbí. Mluvím o tom a zas nic nedělám.
Ale nic, zpátky k tomu, co ještě neumim. Neumim se motivovat (šipka nahoru), neumim (a teď dlouho přemejšlim)....
Neumim pořádně řídit auto, neumim chlastat, neumim mít hnednadhled, nadhled snad mám, ale ne hned... Jinak toho umim dost, ha, ale chci umět řídit a ten hnednadhled. Chlast je mi jedno.
Chci umět vědět, co chci a chci to vědět hned. Chci bejt lepší. A zas nevim, co chci.
Tolik věcí ještě neumim...
Někdy chci, aby mi bylo třicet nebo šedesát. Pak si myslím, že všechno co chci, budu umět. Ale víte, co znamená myslet.
Až si tohle jednou budu číst, třeba příští týden, budu se smát.
Luc..mam to stejne..chci vedet co chci a to hned :( Maac
OdpovědětVymazatChci umět vědět co chci a chci to hned :)
OdpovědětVymazat