středa 18. září 2013

Můj hrníček



Koupila jsem si ho asi před čtyřmi lety. A to navzdory tomu, že hrníčky se nekupujou, hrníčky se dostávaj nebo rozdávaj jako povinnej dárek,je to první věc, kterou darujete mamince nebo babičce a pak k Vánocům kamarádce., většinu jsem jich poslala dál, ale tenhle je můj.
Stál padesát centů ve výprodeji v jednom holandském department store. Žádnej kýč, světlý a jemný ornament na bílém porcelánu a když se na něj díváte z profilu, zprostředka a trochu ve tmě, tak vypadá jako čtverec.
Tak si ho nesu do domu,  kde teď bydlím a zároveň pracuji, abych měla pocit, že aspoň něco je tam moje. Ale kdeže ty neznabohové ho klidně používají bez povšimnutí, že by tam dřív nebyl. Berou ho jako samozřejmost a dokonce ho nechají stát celou noc na stolku v obýváku, se sáčkem čaje a vodou do půlky tak, že mu tam nechá památný kroužek. Tak to ne, jde se mnou do pokoje a v kuchyni ho bez dozoru již nikdy nenechám.
Pak si ho vezu zpět k rodičům a jen z něj spustím oči, už je z něho udělán odkapávač na čajové sítko, to si nezaslouží! Hned najdu viníka, mamku a začnu poučovat. Dostane se mi odpovědi, že je takovej ošklivej a dokonce tady odprejsklej a má správnej průměr na to sítko… Odprejsklej??? Nééé, to musely ještě ty holandský parchantíčci…
Stěhuju se do Prahy a protože lahodné nápoje si nejčastěji připravuji ve své nové práci, jde tam se mnou i hrníček. Ale co nevidím! Jedna slepice, jmenuje se Lucka a jí jenom ananas, protože prej žere tuky, ale nevím jaký, když žere jen ananas… Tak ta ho najednou zničehonic drží v pracce. Dělám, že nic, protože jsem ještě ve zkušebce. Ale vona jak špulí tu hubu a jak ho drží v hnátě, nemůžu se na to koukat. Pak odejde a nechá ho ve dřezu, nesmyje ani jeden svůj otisk, dezinfikuju a beru domů, tam je v bezpečí.
No a pak se stěhuju do Brna. Zatím je to dobrý, je tu totiž jenom on a já že furt něco piju, tak ho nedám z ruky. Skoro ho ani nemyju, haha, rovnou ho totiž plním. Piju z něj všechno. Teď zrovna brusinkovej čaj
Je teda už jednou oprejsklej a vevnitř jsou ty čáry, jak to je porcelán zvyklej dělat, vypadá to jak hnědá pavučinka na stěně hrníčku a je tam taky už pár letokruhů a na dně jedna skvrna od zelenýho čaje, ale je prostě můj!
Prosím, nedarujte mi už žádný hrníčky.

Žádné komentáře:

Okomentovat