Všem mým bezdětným kamarádkám

Těm dvěma, co zbyly...
Mám pocit, že už toho bylo napsáno tolik, že nic novýho nepřinesu. Ale o to se ani nesnažím. Nesu sebe. Sebe a svoje mateřství, svoje pocity za zavřenýma dveřma.
Holky, je to pecka. Jsem navíc cíťa, takže ty náročnější momenty snáším jak slepice v prosinci, ale snažím se. Čas přestat se litovat a obviňovat.
Zamýšlím se, co čekají bezdětní, že se z tohodle textu dozvědí. Dělej to, nedělej to... Dělej co ty cítíš. Pecka, co?

Co bych udělala před Rudolfinou jinak... Možná?

Víc bych tvořila a vůbec lépe nakládala s volným časem.

Bych....
To je asi všechno :)
Jasně, po bitvě je každej chytrej. Teda spíš při bitvě, ve chvíli, kdy si bába vezme dítě na procházku.

Mějte děti a mějte je i sebe rádi.
Sebe hlavně, sebeláska.. blablabla, bože, ja už neumím být vtipná, ani trefná, ani hluboká... Možná jindy...

L.

Mateřský výkřik, prosba a poděkování

A tak nosím už skoro rok to stejný oblečení, kvůli kojení jen to, co se může vytáhnout od krku až k pupku... Těším se na rolák!

Jak jsem si myslela že ho dám do lehátka třeba tady na stůl v kuchyni a bude mě nadšeně pozorovat jak vařím... Haha možná dvě vteřiny... Jak ho budu utěšovat když bude fňukat, místo toho se mi chce fňukat taky, trpělivost dochází.

Prosím lidstvo, buďte schovívaví k matkám, pokud je potkáte někde ve frontě nebo MHD, usmějte se na jejich dítě, ať mají chvilku rozptýlení a nemusí se snažit zabavovat svoje zmetečky jen proto, aby se ostatní neotáčejí komu tady řve děcko a která máma si ho neumí zkrotit...

Počet ztracených (vyhozených, vytřepaných) věcí z kočárku: minimálně 4, celková cena vyšší než 1000 Kč, díky Rudo a kořeny v lese.

Díky všem kdo v létě vypnul sekačku, když jsem šla okolo s kočárkem.

Jakmile si začne stoupat, je konec. Konec kontroly okem, přidáváme ruce poletující jako aura okolo rozviklaného dítěte. Ta radost, když si stoupne, že to dokázal sám! Ten dutej zvuk, kdy dopadne hlava na podlahu... Ten řev...

Ta radost, když usne, po dvouhodinovým fňukouspavaní. To nasrání, když se za 10 minut probudí...

U vaření ti visí na noze a dožaduje se pohledu z vrchu. Jde po tobě, visí za kalhoty, ty vlajou jak vlajka, dítě se kymácí. Pozorování míchání omáčky je neskutečná zábava. A nejlepší hračka je koště. Nejlepší reality show je pračka. Nejlepší pohled na svět je z máminy hrudi a nejlepší prdění na břicho je to od táty.

Fňukání je celodenní kratochvíle a spolehlivej způsob, jak dostat mámu do léčebny.

Dítě má speciální senzory na pohyb kočárku. Kamenitá cesta s kořeny a nadskakování o půl metru je zcela v pořádku, ale nesmyslný pohyb metr sem metr tam se okamžitě zamítá stejně tak jako zastavení nebo lupnutí brzdy.

Máma je Bůh. Prso je nebe.

EcoBioChia
Lucie 💜