To je krásnej pocit zase konečně...
A jen proto, že víte, že tu ještě někdo je. Někdo, kdo ví, kdo jste, přestože si sami zmateně nedokážete odpovědět.
Je to síla.
Ale vlastně jsem dnes původně chtěla začít další záryv úplně něčím jiným. Šlápla jsem dnes do hovna, ale do takovýho, že by se za něj přežranej kůň nemusel stydět. Takže prej štěstí to má přinést nebo co, jo? No každopádně, něco bylo špatně. Asi mám moc hlavu v oblacích... Ale není to krása? Však hovno se otře a jde se dál...
Čím víc se blíží konec mého působení zde, musím se ujišťovat, že se vratím. Jedno kdy, vrátím. Chce se mi domů, těším se, ale už teď je mi úzko ze všeho. Ze všeho. Ale je to můj, jenom můj výběr. Nesmím se furt něčím rozptylovat. And I'll be back :)
Je mi úzko a hřejivo zároveň. Bojím se a těším zároveň. Já jsem hodně "zároveň" . Já jsem vlastně úplně zároveň ...
Domů pojedu tentokrát vlakem, jsem se rozhodla. To už mi pak zbývá jen lodí, haha.
Těšim se. L.
Žádné komentáře:
Okomentovat