O tom, jak jsme my Češi divní.

Právě jsem si přečetla svůj první zápisek na tomto blogu. Sranda, Teď to vnímám úplně jinak, ale v tu chvíli bych to napsala stejně. Trošku se ale stydím... S odstupem :)

Proč jsou Češi divní? Divní. To je divný slovo. Ale ano, podle mého názoru jsme úplně divní. To je ještě divnější :)
Obecně vzato: neumíme vyjadřovat pocity, neřídíme se podle vlastních instinktů, priorit ani chtíčů, chybí nám spontánnost, přímost a upřímnost. Stále se ohlížíme na druhé, co na to řeknou, bojíme se, ostýcháme, neřekneme ne ani ano, nedej bože, když jsme v cizím prostředí, máme divné nálady, které nevysvětlíme, pijeme pivo, vodku, jsme tak trochu vidláci, úzkoprsí, závistiví, zvědaví, žárliví, krademe, drbeme, hrajeme si, předstíráme, kážeme vodu, pijeme víno (IN VINO VERITAS), nosíme bílé ponožky do sandálů, obecně vkus je tentam, necháme se oblbovat...
Ale na druhou stanu samozřejmě je tu spousta věcí, na které jako Češi můžeme být pyšní - co Čech, to muzikant, vůbec umělců se najde spousta, ale právě u nás je ten problém, že jsou naprosto nedocenění, nebo až po smrti, jaký to úděl... Vládne u nás mainstream, z toho je mi taky trošku smutno, ale to se nezmění (trošku to souvisí s tím vidláctvím), jsme celkem pohostinní - teda pouze k lidem, které známe a nedala bych moc za to, že právě v těchto pohostinných chvílích spousta z nás předstírá - znáte to - úsměv blablabla, ale v duchu "vypadni už" ... Čeští muži (a dál na východ) se rádi bijou, často jeden na druhého křičíme (i bezdůvodně), přejídáme své děti sádlem ze zabíjačky a bábovkou, doma je nám nejlíp, děláme, že nevidíme, věříme bezmezně reklamám, či jiným předkousaným či zaplaceným pravdám prezentovaným v TV ("Ale v televizi říkali, ...."), dlužíme, jsme uzavření, kouříme v hospodách, stěžujeme si a zároveň nic neděláme, šmelíme kde se dá, šetříme na často důležitých věcech, kam vítr, tam plášť, už jsem zmiňovala konzumaci alkoholu? Jak jinak. Máme zvláštní smysl pro humor, který jen tak ostatní národnosti nepochopí, jelikož souvisí s tou naší divnou náturou, ale právě za ten humor jsem hrozně ráda. Máme velkou historii, ale zase, kdo z nás o ní ví něco víc, než pojmy. Ale přesto všechno někteří z nás dokáží být celkem spokojení, což je nejdůležitější! Jakkoliv, kdekoliv, ne na úkor ostatních. Na druhou stranu ale dokážeme pěkně nadávat na vše kolem. Jen tak. Důchodci jsou zapšklý, teenageři drzí. Nesmějeme se, ba ani neusmíváme (na ulici, v práci...), dáme na kvantitu, ne kvalitu, ordinujeme v růžových zahradách, žijeme na zámcích, kašleme na vzdělání i přesto, že studujeme VŠ, náš politický systém často selhává, často je až k smíchu, ani ne tak systém, jako představitelé politické scény (oddraz národa), ale taky chodíme na houby, máme rádi přírodu, žijeme na vesnicích, nestěhujeme se, děláme zbytečné škatulkování, rozdělujeme, řídíme Zetory a Škodovky, podplácíme se, podvádíme, čučíme na fotbal, fandíme hokeji, jsme málo blázniví a když už je ale někdo blázen, tak pořádný! A na závěr toho všeho jdeme na jedno. A jsme u toho - zase lžeme ..... :)

Mohla bych pokračovat, třeba příště.

P.S. - Toto je můj osobní nadhled na Čechy krásné, Čechy mééé. Nadsázka a humor. Možná to není ani tak obecný náhled, jako spíš naprosto egocentrické rozložení mé osoby, to je jedno. To je právě ta DIVNOST!

Tak nahoďte úsměv, nastartujte fichtla a jeďte na výlet, nezapomeňte si vzít igelitku, nejlépe z Lidlu, protože ten je levný!

Divnej článek, co? No jo, Češka :)

A ještě jedna důležitost!!! - Vyjímka potvrzuje pravidlo! A já ty vyjímky nejradši :)