Runaway už pár týdnů zas mlčí, ale moje tvořivost ne. Tenhle blog byl vždy o mým životě a srajdách, co se mi honily hlavou, pojďme v tom pokračovat :)
Rudolfovi bylo šestnáct měsíců, péče se mění a jak už jsem minule říkala, občas mám čas dělat i něco jinýho než utírat podlahu a zadek. Ale ještě chvilku mamablog. I moje vnímání toho, že mám dítě, se mění. Musím uznat, že v úplným začátku to pro mě byla vlastně 'cizí' bytost a trvalo mi, než jsem se s ním seznámila. Nejen s péčí o dítě, o novorozence, ale i s jeho povahou, s preferencema a životním rytmem. Pořád je to teda objevovačka, ale jistě vím, že je to milovanej syn a prostě náš Ruda. To jsem první týdny po porodu nevěděla. Nějak jsem hledala a čekala až přijde takovýto - láska mýho života, moje největší štěstí nebo nic krásnějšího jsem neviděla... To tam prostě na počátku nebylo. Ale teď nemám pochyb kdo jsem já a kdo je můj syn, jestli mě chápete.
No a jak začal chodit a být venku trochu tepleji tak už mám skoro nohy nahoře... Naše dítě je celkem opatrný, žádná střela, takže i pěticentimetrovej obrubníček slejzá po čtyřech a pozadu. Miluje jídlo a zvířata. A vůbec, jakýkoliv nový pozorování, tak jako každý dítě.
Je konec dubna 20, nacházíme se v nejdivnější době jakou jsem zažila. Lidi trochu panikaří, ale situace se po pár týdnech uklidňuje. Můj Marek je doma, Masérna musí být zavřená v rámci karantény a čachruje se s tím, kdy se zase bude moct otevřít. Jsme oba na rodičovské dovolené :) někdy je to moc fajn, někdy je to ponorečka, srdíčko. Rudík má (nejen díky karanténě) s tatínkem nadstandardní vztah a myslím, že ho to povzbuzuje v mnoha dalších ohledech. Třeba jsme zatím nikdy neměli období 'máma'. Vlastně ho moc nezajímám, když odcházím, zavře za mnou dveře, ale když brečí, tak to se u mě rád vysoplí.
Díky Markovi mám čas dělat i jiný věci než bábovky a babovečky. Mám pocit, že se mně i nám daří. Začala jsem se umělecky vybíjet v nedaleké keramické dílně a hlavně, rozjíždím výrobu Barefoot sandálků, vím, vím, to už jsem minule říkala, ale budete o tom teď číst víc, sorry.
Chystám tedy články o Barefoot čemkoliv. Nevyznávám pouze bosonožce lesní, ani si nekupuji boty za pětku... Ale dávno mě nic nebavilo tolik, jako právě výroba sandálů. A když o to má někdo zájem a udělá mu to radost, tak to je největší radost.
Buďte na sebe hodný a já se zas brzo ozvu, protože ...
Písaříková píše 💛
Fotka: Dortaňan 🍰💙
Žádné komentáře:
Okomentovat