Tento rok máme za sebou teda slušnou jízdu, pojďme trošku porekapitulovat...
Jak na novej, tak po celej, první měsíce jsem jen seděla na gauči, obklopena nejnutnějším, abych co nejmíň vstávala, protože na mě spalo dítě. Ano, novorozenec prospí až dvacet hodin denně, četla jsem, ale nikdo mi neřekl, že na mě!
Tolik nového a všechno co bylo do teď je jinak. Všechny pitomý klišé, který jsem nesnášela jsou pravda!!! Klišé jsou klišé protože jsou pravda (obrátí se vám život naruby, už se nikdy nevyspíš, nebudeš mít čas na sebe, je to starost...).
Je to jízda, já ještě rozbolavělá ani nevím co je za den, natož měsíc, ven z města se dostávám snad až na jaře a moje citlivá povaha má luft už jen z toho jet 10 km do jinýho města... Co sebou, co když bude mít hlad, kde kojit, kdy kojit, kdy spát, kde spát... Co když bude řvát! Moje noční můra...
V létě už to celkem ladíme, dítě víc vnímá, je vedro, jsme venku. Možná jsem už i něco uvařila a převlíkla se z pyžama... Dovolená není. Na papíře je na tři roky teda. Moje hysterický výlevy se objevují méně často. Dny jsou fajn, noci peklo.
Podzim, jsem profík. Dítě leze, jsem osvobozena. Vytírám, vařím, výletuju, stíhám, začíná to být fajn. Teď už jen ty noci doladit.
Listopad/prosinec, dávám dítě na hlídání a jsem bez něj poprvé 7 hodin v kuse!!! Sen, ráj. Prso ho přestává zajímat, jupí! Rolák, normální podprsenka a mlíko z déemka. Je to megažrout, rohlíky, křupky, polívky, jogurty a když jsem se nedívala tak i řízky. Noci díky flašce (s mlíkem, ne vína) ráj a sen, budím se jen dvakrát v noci a miluju to. 5 hodin spánku v kuse blaho...
Život se vrací do normálu, ale to tornádo, co se letos přehnalo mě dostalo do kolen. Nečekala jsem mateřství takhle náročný. Malovala jsem si jak si budu na mateřský malovat a jak budu prodávat na fleru a jak napíšu knížku... Ha ha ha.
No a když je ti třicet, asi seš dospělá a tak tě k narozeninám potěší sáčky do vysavače, to, že udělal první krok a že říká máma (nebo mňam mňam, myslím, že má jídlo radši...)
Pozor patetický závěr. Přeju si, ať se nám dál daří jako doposud, ať se máme rádi a ať z Rudika vyroste dobrej člověk (rodiče ta péče stojí tolik energie a nic jinýho si za to nepřejou...)
Díky Markovi, že stojí při mě a učíme se od sebe. Že snáší moje výkyvy a že je skvělej táta.
Písaříková píše
A taky vaří, uklízí, utírá, nakupuje, myje, venčí, utrácí, tvoří, pečuje, zalívá, řídí, nalívá, spí, jí, necvičí, frfňá, sleduje, navštěvuje, obdivuje, odpočívá, nadává a miluje.
To se čte jedním dechem:).vše nejlepší vám oboum:).
OdpovědětVymazat