tři týdny do termínu a je mi furt skvěle, věřte nevěřte. Ráno pes, vymýst krb, zatopit, uvařit, vyprat, uklidit, vytřít... Teď cukroví... Občas lehnu, přivítám návštěvu nebo jdu nakoupit, ale rozhodně nesedím s knížkou den co den na gauči a nenavlíkám korálky, ani nečumím po stopadesátý na Zoufalý manželky, jak jsem si myslela, prostě mě to neba. Dítě se roztahuje v celé dutině břišní, občas mě poškádlí až u švu trička, nevěřila bych, že tam dosáhne, ale beru to jako pozdrav. Nebolí mě v kříži, neotékají mi nohy, netvrdne mi břicho, nemám poslíčky, mám co na sebe, nechci to mít rychle za sebou a jen se nevalím. Sama se divím. (Ale tohle vás až tak nezajímá, zmetci, chcete drama, tak snad vám ho nedám :))
Chci dnes shrnout několik vět, co mě serou. Jsou to takový ty řeči, co se tradujou prostě jen proto, že se tradujou. Já se pokouším se zamyslet než vyslovím něco, co se opakuje až moc často a je nějak děsivě univerzální. Většina z těch vět u mě neplatí, neprochází a prostě mě nudí a nevím co na ně odpovídat, jelikož se nechci dostávat do křížku. Kamarádky, mami, neberte si to osobně, myslím, že mě znáte dobře. Ale tyhle řeči nepotřebuju ani já, ani vy.
1. "Poslední měsíce, to už se budeš jenom kutálet."
- stručně, nebudu
2. "hlavně ať to máš rychlý."
- já si spíš přeju mít to vědomý
3."A až tě budou nastřiohvat/šít, tak to už ti bude jedno."
- třeba nebudou a třeba nebude, připusť to
4. "To si pohlídá tvůj doktor"
- ne, to si radši polídám sama, díky
5. "Otec u porodu? hm, to není přirozené."
- usmívám se, nechala bych to na něm
6. "Musíš se pak kousnout a přetrpět to."
- nemusím, a to nepatří jen k porodu
7. "Nevíš jaký rizika můžou nastat."
- nevím, nerada bývám ustrašená, to nepomáhá
8. "hlavně si pročti nějaký diskuze!"
- ok
9."Radši si nečti žádný diskuze!"
- tak co teda? Mně to baví a docela se u toho nasměju"
10. "Bereš kyselinu listovou/železo/femi cosi?"
- ne, jím špenát, piju kopřivu a sjedu i umový medvídky, když je potřeba
11. "hlavně dej dudlík od začátku!"
12. "hlavně nedávej dudlík!"
13. "Dej si pozor, venku je zima/sníh/náledí/medvěd..."
- mami, strach je brzda (budu stejná, když teď budu máma?)
14. "Nic pěknýho ten porod, strašný, děsný, umírala jsem, v životě už nikdy víc..."
- jak chceš...
15. "Už aby tady mimino bylo."
- ne, ještě tady ani není a už mu do toho mám kecat?
16. "To tě pak budou bolet záda a už nebudeš vědět jak si lehnout, jak se zvednout, jak si zavázat tkaničky..."
- nebudou bolet, budu vědět (díky za každý nový Márův kastl, který používám jako stupátko pro zavazování tkaniček)
17. "Jak se bude jmenovat?"
- "Neeeeeeee, tomu nemůžeš udělat!"
18. "Kdy máš termín?"
- to mě zas až tak nesere, ale 1.1. by si lidi mohli zapamatovat :)
19. "Už máš výbavičku?"
- Ne, vozit se bude v nákupním košíku, oblíkne ustřiženej rukáv a utírat ho budu listím
20. "Na vyvolání (jak řiká moje mamka - vyprovokování) porodu dnes už není nic špatnýho."
- je, je to provokace, ale nerouám se
21. "Skořici/zázvor/hermelín bys v těhotenství neměla..."
- ten bůček na slinivku bys ty taky neměla
22. "Měla by ses šetřit."
- strejček Skrblík by měl šetřit
23. "hlavně si teď naspi, pak se ti to bude hodit!"
- no tak já nevím, uznejte sami... - najdi smysl věty
24. "Budeš ho nosit, krmit, bude v kočárku, budeš chodit ven každý den, jak budeš chodit se psem, jak budeš vařit, když ho chceš mít v šátku, co když bude namrzlo, co když na planetu dopadne meteorit ...?"
- co by kdyby, až to bude tak to bude :)
25. "Taky ho někdy nech vybrečet, děti brečí a neví proč."
- nemám mu teda přidat, aby měl proč?
26. "No počkej, změní se všechno, už nic nebude jako do teď" - vážný až výhrůžný veledůležitý tón
- aha
27. "Zvládli to jiný, zvládneš to taky"
- smysl, individuální přínos?
28. "Neboj, ven vyjde tak jako tak."
- toho se fakt nebojim
29. "Až ho budeš držet, na všechno to peklo zapomeneš."
- nebude to peklo, na to nezapomeň ty
30. "A kdy bude druhý?"
- trapas
Nikdo nevíme, co a jak bude, možná jsem pro někoho naivní, ale já se radši soustřeďuju na to příjemnějsí jakkoliv to zní pateticky. A to zcela upřímně. To totiž samo.
Moc ráda si vyslechnu příběhy okolí, ale neberu je za svoje.
Pozor Ezochvilka: chci se naladit jen sama na sebe a na miminko, nechat věci plynout a přijímat vše co přijde (i kdyby to měl být císař nebo ten meteorit, medvěd a tak).
Jo a poslední rok mi na noťasu nejde klávesa h a g. Tak mi to klidně natřete až to objevíte (trapně kopíruju a lepím to před publikováním, díky).
Díky čau,
Bio eco vegan raw
Lucie mamáááá uuůůůůuuu
(Jo Bohemian Rhapsody bylo krásný)
