Bum a je to, zlato.

Když už si začneš myslet, že rychlejí to kolem tebe svištět nemůže, tak nemile zjistíš, že může. Co je tohle za období? Žiješ si v bezvětří, vše šlape, relativně spokojená, uklidněnější, konečně trochu jinde než dosud a najednou taková smršť.

Jsi přesvědčena o přestěhování do lepšího, no tak jo, bum a zítra máš klíč. No super, ale kde je čas na promyšlení? Zase chvíli život v krabicích a Ikea to jistí. Máš bordel v hlavě i na stole. Nemůžeš najít nabíječku, pas, diář a oblíbený ponožky na spaní. Co tě dráždí víc?
Vezmeš kolo a jedeš si koupit pizzu, před pizzerií nasedneš, v ruce tu plochou, horkou krabici a bum, kolo v hajzlu. Jen tak se ti ze zadního udělá ležatá osmička, album, který ti zrovna hraje ve sluchátkách. To ti rozproudí krev a říkáš si ty zbytečný otázky proč a proč teď a co ještě dál? Turek ti kolo do dvou hodin narovná zpět do tvaru Ó a ty si tak zaplatíš zase pocit klidu, protože vždycky může být hůř. Vždycky.
Přijdeš domů, soused pouští nechutný techno a na gauči máš krabice, tak si sedneš na zaprášenou podlahu, otevřeš okno a zapálíš si. V okně se odráží zlato a konečně se ti chce spát. Ráno totiž zase vstáváš a očekáváš další katastrofu. Třeba někomu rozbiješ přední sklo na autě nebo ztratíš foťák.

Tak dobrou.