sobota 29. května 2010

Kejklíř a Bosorka

Tak zatím neruším, jen tak urputně neaktualizuji. A hlavně příspěvky nebudu zatěžovat fakty o mé existenci a výskytu, nýbrž elegantně se pokoušet "popisovat" svoje myšlenky. Přesto bych to ale nenazvala třeba jako "blog o mě". Spíš "blog pro mě" - jo, to je ono!
Je to fajn, fajn, fajn ... Věříte? Hlavu mám plnou, přeplněnou. Život pořád před sebou a jen ve svých prackách, takže come on! Do what you like...
Poslední dobou mě přepadá prazvláštní, česká nostalgie. Tudíž poslouchám české písně a tak dále. Pardon, jestli se následující věta nebude někomu zamlouvat, ale čeština je stejně krásnej jazyk. Tím spíš si to uvědomuju, když se učím cizí... Třeba Kejklíř a Bosorka.. Jéééé... Pro mě to má víc než jazykově estetickou hodnotu. Mnohem víc. Jeden přičmoudlej Ital či kdo mi tu začal vyprávět jak je čeština nej jazyk - "Czech language is the most beautiful ever - Námesty Myru, Praga!" Hehe :)

Traband. See you soon! :)

Žádné komentáře:

Okomentovat