Předem pardon za závěr tohoto příspěvku, ale musí to být :)

V jednom víkendu dvě oslavy narozenin. Podotýkám, že jsem tu 6 týdnů. První celebration byla naší malé Susanne, která se stala větší :) 11. Takže narozeninová dekorace, cake, dárky... Dokopala jsem se aspoň k nakreslení a zarámování obrázku, jako dárek. Soudím, že záměr uspěl :) Druhý víkendový oslavenec je světoběžník původem z Portugalska a toho jsem se mohla zúčastnit zase jen díky Luci. Takže again - nový lidi - pro představu - Kypr, Řecko, Spain, USA, Holandsko, Maďarsko, England, Italia, Portugal... Dejme tomu.
Zajímavé... Já zase suverénně nejmladší, ale to není podstatné. O zábavu bylo postaráno, španělé jsou hodně hudebně založení, dokonce i čeština tu noc zněla :)) Cake byl taky a klasická situace, kdy jediné co v místnosti svítí jsou dortové svíčky a očka přiopilých přítomných a z plných hrdel zní - HAPPY BIRTHDAY TOOOO YOOOOOOU! Nice. Oslavenci jsem (po dlouhém shánění) přinesla českou Plzeň, měli jste vidět jak se po ní zaprášilo :) Ale Budvar a Plzeň můžou, snad po zásluze, být česká pýcha... Musím přiznat, že tady konzumuji alkohol zřejmě značně častěji, než tomu bylo v ČR, kdo by věřil, co, haha.
Sobota se vydařila, čapla jsem foťák a razila na misi s cílem muzeum. Taky se musím pochlubit, že už tu tolik nebloudím, ale nic nezakřikněme... Muzeum VOLKEN KUNDE - The national museum of ethnology. Skvělá cesta kolem světa během dvou hodinek. Tentokrát to u mě vyhrála Kuba... Taky mě to inspirovalo k tomu, sepsat si list míst, které chci někdy navštívit. Celkem rychle se mi to rozdělilo do dvou kategorií - Possible a Less Possible (Everything is possible : ))) Takže Kubu můžete zařadit sami....
Poslední dny chodím hříšně pozdě spát. Zakažte mi to. Kvalita mého spánku je politováníhodná. Ale co, přes den jsem ještě celkem fresh.
V neděli jsem se sešla s au pair, co jsem potkala na kurzu. Je z Filipin, bylo hooooodně zajimavý porovnávat nejen naši práci, ale hlavně naše kultury. Asie je prostě někde jinde, ale bylo to moc příjemný setkání, už jen proto, že jsem s někým dokázala obstojně mluvit 2 hodiny v angličtině a dokonce bylo i čemu se zasmát. A večer bylo v plánu sledování českého hokejového týmu a tak se taky stalo. Česká menšina se sešla v jednom pokoji, u jednoho laptopu, s mnoha pivy a s neustále padající sítí. Tudíž, hokej se sledoval, ale bez komentáře nepřekonatelného Záruby - o půlku menší zážitek :)
Poznala jsem tu už 3 čechy a jednu češku, to je až dost, věřte mi. Ale tady jsou i ty češi milý :))) Je fajn sledovat tu olympiádu se zažitými slovními obraty, ať už pozitivními, či negativními - o to víc, jako doma :D

Tenhle týden tu mají děti prázdniny, vlastně asi stejně jako u nás, že? Takže můj pracovní týden vypadá trošku jinak. Dnes jsem vzala holky, nebo spíš ony mě, do kina. Alvin and Chipmunks 2, v holandštině :) Užila jsem si to, vážně ;)
Musím přiznat, že už mě tu přepadly i horší pocity, nejen pořád to nadšení ze všeho, ale dnešní večer jakoby se zase vše vyčistilo. Rodina mě až nostalgicky chválila, nemáte ponětí, jak to potěší, zvlášť v mojí situaci... :))

Mám tolik plánů, tolik myšlenek, tolik možností. Ale chci říct jedno, neseďte doma, nemarněte čas, dělejte co máte rádi, nestresujte se. Buďte spokojení hlavně sami se sebou a jsme mladí!!!! To není na vždy, tak na to kurva nezapomínejte!!!! :))) Pardon, ale tahle věta to vyloženě vyžaduje... :) L.*