Vztek a joke

Byla jsem naštvaná, ještě trochu jsem, ale musím se tomu smát. Poprvý za tu dobu asi, co jsem tu, máte radost, že jsem taky někdy normální? :D Příčinu si domyslete, dle vlastní fantazie, řeknu to asi takhle... Někdy je to nuda být sama (myslím sama, jako třeba v sobotu večer, ne všeobecně). Někdy.
Tak jsem si po česku zanadávala, to tu můžu dosytosti a bez ohledu a je to :)) Ještě byste mi měli přeladit tu melancholickou náladu a vypnout k tomu nabádající hudbu.

Ale co, na druhou stranu jsem zapomněla zmínit jednu vtipnou historku z natáčení. Si to takhle štráduju do kuchyně a papa mi říká - "Někdy se divím, po kom ta naše nejmenší Julia je, kde vzala tohle DNA... Samý princezny, růžová, oblečky, barbínky... Ani já, ani Miranne jsme takový nebyli. Možná to Miranne dělala s někým jiným, opravdu nevím...." Na to jsem fakt vybuchla smíchy, jelikož papa se jeví dosti seriozně a tohle... Pak ještě cosi mumlal, ale přes svůj smile jsem ho neslyšela..... No, smysl pro humor je tu všední věc a jak je vidět, umí se i přitvrdit :D

Jdu si pustit nějakej film pro slabší sobotní večery a dojet tu lahev červenýho. See you *L. :)