čtvrtek 7. ledna 2010

Naciname..............

Konecne jsem se rozhoupala to nacnout, decka.....

Halo, tady Lucie.... Dnes je ctvrtek, 7. ledna, dvacetdeset a ja si to sedim v roztomilem podkrovnim pokoji u vypujceneho, stareho, ale pro me naprosto idealniho laptopu. Leiden, Netherland. Very najs bjutifl. V Holandsku jsem treti den a pripada mi, ze se tu zabiham vic nez rychle. Moje nova rodina je plna vtipu a rozumu, tudiz sem zapadam, haha. Holky jsou ve skole, pes Sam spi, mama v praci a tata dole v pracovne. Posloucham Dutch radio, jeste jsem nestihla nazev z reklam, ale neco jako EV2, koho to zajima....
K ceste...... Bus prijel o hodinu driv do Amsterdamu, coz bylo necekane stesti, protoze o den pozdeji byl cely Amsterdam zasypan snehem, na coz tu nejsou zvykli. Rodina si me vyzvedla a ja jen cumela.... Byli mili vsichni, jen Sam vrcel zpocatku... Ale me driv ci pozdeji padne k noham kazdy...... Muj pokoj je ve druhem patre, tudiz schodu si denne uzivam azaz.
Prvni noc jsem byla tak ko, ze jsem usnula hned, ale rano jsem chtela videt co a jak probiha, tak i kdyz jsem nemusela, vstala jsem na osmou, coz je porad krasny cas..... Mrkla jsem, kam budu vodit Julii do skoly, vyvencila Sama v nedalekem parku s jezirky, pokecala s holandany o psech a jeste pred obedem nasedla na kolo a frr do centra. Prvni dojmy - nadhera, nemam co rict, musite pockat, az to vstrebam, je to jako sen, takhle jsem si to ani nevysnila......
Pomalu se tu rozkoukavam, abych vedela kam ukladat sklenicky, kde je voditko pro Sama a tak dale.... Vcera vecer jsem se pokusila najit nejblizsi obchod jak mi poradila Mirrane, ale naprosto bezuspesne..... Nevadi, mozna dnes....
Rano me probouzi racci, zvonky kol a vune goudy, je tu spousta noveho a jineho.... O rozdilnostech kultur se rozepisu pozdeji....

Nevedela jsem a vahala jsem jak pojmout svuj blog, ale ono to jde samo a ze zacatku to nechci komplikovat, tudiz to je ZATIM spise informacni, nez pocitove........
Obedy se tu nedrzi, za to vecere ano, takze po "obede" jdu vyvencit Sama, tak na pul hodky, poprve sama a ve tri pro Julii do skoly, taktez poprve sama, snad trefim....
Pocasi je tu taky jiny, normalne tu zimy skoro nemaji, treba jen dva dny v roce snih, ale ted je tu pod nulou, poprasek snehu a vsude brutalni naledi, zamrzly kanaly ... Very Slippery! Watch your step!
A holandstina, OMFG, brutalita! Rekla bych, ze to zni jako nemcina s francouzskym prizvukem plus chr, heh. Ten prizvuk se jim vtira vsude, takze nekdy kdyz na me Mirrane mluvi, nevim jestli anglicky nebo holandsky, ale za chvili budu taky chrrrr, nebojte. Jinak anglictina jim ani me problem nedela :))
Takze ziva, zdrava, vice nez spokojena.......... Jo a jeste jsem chtela rict, ze oni kdyby se vzdali trosku toho pohodli, tak by au pair vubec nepotrebovali, ale je to tak pro ne pohodlne a pro me taky! A vsichni jsou bestialne stastni.......... See you, guys* L.

5 komentářů:

  1. No tak fajn..budu tu jako ty u nas verny navstevnik :) jestli to budes psat tak verne, jako ja :) ale ja jsem mela tu vyhodu,ze jsem nemakala..tak bylo vice casu,ze?:(

    OdpovědětVymazat
  2. Vypada to, ze tady to s casem bude taky fajn :)) diky za podporu, mozna me to i chytne, mam chut psat hned dalsi :)

    OdpovědětVymazat
  3. libi se mi tvuj styl psani. takovy spontanni ;) jen tak dal

    OdpovědětVymazat